Istanin svět

Existuje spousta dimenzí a sny jsou cesty které vedou k nim. Istana

Osud je krutý.

5.kapitola

Remus se za týden přenesl zpátky na štáb. Tam ho hned po zjištění, že se vrátil přivítal James se Siriusem.

„Tak ses nám vrátil,“ konstatoval Tichošlápek.

„Jo vrátil.“Souhlasil.

„Takže si s tím jeho plánem nakonec nesouhlasil, když nejseš otrávenej.“

„Myslíš?“zeptal se Moony.

„Jo!“

„Tak to myslíš špatně.“

„Ale jak to?“

„Pomohl sem mu s tím.“

„A co? Zbabral to, co?!“

„Kdepak nezbabral, je to úžasnej nápad.“

„Nevěříme,“ odpověděli oba svorně.

„Nemusíte, když nechcete budete se moct podívat, o úplňku budu dostávat ten lektvar.“ A odešel pryč.

 

Za dva týdny se panstvím rozlehl křik a štěkot. Severus seděl ve své pracovně, povzdechl si už hodně krát se stalo, že křičeli jako na lesy, ale zpozorněl. Teď ten křik není křik smíchu, ale bolesti a to vyti bezmoci. Rychle popadl hůlku a hnal se směrem, z kterého se křik ozýval.

Když vběhl na zahradu strachem a hrůzou v něm zatrnulo na zahradě byl sám Lord Voldemort, který stál nad Damienem, který se na zemi svíjel bolesti. Když Severus přišel blíž Voldemort se na něj podíval.

„Tak si se konečně přišel podívat,“ konstatoval.

„Co tu chcete?“

„Chci ti něco nabídnout.“

„A co?“zeptal se v neblahé předtuše.

„Tak můj navrch zní. Buď se ke mě přidáš nebo tvého kluka zabiju.“

„A co se stane když přijmu?“

„Tak toho tvého syna dám pro jistotu do peče svým věrným, abych se pojistil, že mě nezradíš.“ Severus se, se  starostmi podíval na svého syna krčícího se u Voldemortových nohou.

„Dobře… přidám se k vám.“ Souhlasil.

„Rozhodl ses správně, ukaž mi levé předloktí.“ Přikázal a Snape mu ochotně podal ruku, Voldemort jen řekl tiše zaklínadlo a na jeho předloktí se začala vypalovat lebka.

„Později tě zavolám a přijď, jinak bude tvůj syn pykat,“a přemístil se i s Damienem do Temného sídla.

Severus hned po tom zavolal Remuse a všechno mu řekl a spolu začali hledat Girella, našli ho na zahradě pod jedním stromem. Jeho kožíšek byl slepený krví a jeho oči se mrtvě dívali. Vzal ho opatrně do náruče a s Remusovou pomocí vykopal hrob, do kterého Girell položil , pokryl ho hlínou a na hrob dal kamenný pomníček.

 

Zde leží ten který,

Za přítele život dal.

A sám při tom skonal

Zde leží ten,

který byl milován

a za bratra považován.

Ten nejvěrnější přítel

Pod sluncem.

Poslední komentáře
30.11.2006 21:20:08: Super, už se těším na další kapitolku smiley${1}
30.11.2006 14:50:19: Souhlasí! Je to krásné! Ale taky jsem u toho skoro brečela.... smiley${1}smiley${1}smiley${1}smiley${1}
30.11.2006 14:21:19: Diky za chvalu ale pochybuju že to je krasne ale diky!!!
30.11.2006 12:28:30: smutné, ale krásné :o)