Istanin svět

Existuje spousta dimenzí a sny jsou cesty které vedou k nim. Istana

Harry Potter ano nebo ne

10. kapitola hrůzé zjištění

Když se Harry ráno probudil byla Aneris už pryč, podíval se na hodinky na nočním stolku, bylo šest ráno a sobota. Vstal oblékl se a zamířil do kuchyně, odkud se ozývalo tiché bouchání talířů .

Na chodbě potkal Lili s ostatními, které zřejmě probudil zpěv, kývli si na pozdrav a dál pokračovali v cestě. Když vešli do kuchyně, uviděli Aneris jak se ohání kolem sporáku a něco tam kutí a při tom si zpívá.

„Dobré ráno.“ Pozdravili všichni.

„Dobré. Posaďte se za chvíli bude snídaně,“opáčila Aneris, za chvíli každému nakládala na talíř snídani. Ochutnali a bylo to skvělé.

„Co to je? Je to výtečné. Chutná to jako ryba,“zeptal se Sirius. Na to se Harry začal šíleně smát a Aneris se k němu přidala trochu mírněji.(Ženská je hold ženská! Nic proti chlapi.)

„To je Abaazur.“ Představila pokrm všem, kteří se na ni nechápavě koukali, jen Remus rychle vyplivnul sousto, které měl v puse a rychle vstal od stolu. Což vyvolala další salvu smíchu od Harryho.

„Neboj. Zbavila jsem se toho nebo myslíš, že bych se chtěla zbavit budoucí tchýně a tchána?“ důsledkem těch slovech zůstali na ni koukat už po druhé, ale teď i Remus.

„Cože?“zeptala se zaskočeně Lili.

„No víš mami, já jsem Aneris včera požádal o ruku.“ Přiznal Harry.

„Páni tak to gratulujeme.“ Vrhli se k nim všichni a začali jim přát všechno nejlepší.

Po snídani se sesedli v salonku a povídali si.

„Ty Remusi, co se to ráno stalo?“

„No…víš Abaazur je vodní stvořeni, je prudce jedovatý tedy ne celý, ale jen takové modré žilky, které v sobě má, ale když se pečlivě vytáhnou tak je to neškodné. To je přesně to, co jsme jedli.“A kecali, kecali, kecali a kecali.

 

Večer Harry seděl v knihovně, kde si četl knihu a o nohy se mu opírala Aneris, která si taky četla.

„Měli bychom probrat svatbu,“navrhl.

„Ano, to bychom měli.“ Ale než stačili něco začít probírat, rozezněla se domem poplašná siréna. Proto se rychle vyšvihli na nohy a vtrhli do kuchyně.

„Co se děje?“ zeptal se jako první Harry.

„Voldemort útočí na jednu vesnici.“Odpověděl Remus.

„Kde ta vesnice je.“ Přidala se i Aneris.

„Patnáctá míle, západně od Yorku tady,“ ukázal na mapě.

„Máš svůj plášť?“ zeptal se Harry Aneris

„“Jasně.“ Na sobě měla temný hábit podobný Harryho akorát, že na tom jejím se třpytily hvězdy. Za chvíli se kuchyní ozvalo hlasité prasknutí a kuchyň byla prázdná.

Všichni se přemístili do vesnice.Tam už byli Smrtijedi v plné zábavě, ale jakmile si uvědomili přítomnost členů obrátili svoji pozornost na ně. A začal hrozný boj.

Válečnou vřavu přerušil výkřik „HARRY!!!!!“ Jmenovaný se otočil, aby viděl zelený proud světla, který na něj mířil, ten ale hned zmizel, protože se průvodce kouzla rozptýlil a příčina rozptýleni stála na nedalekém kopci, odkud sledovala tu hrůznou podívanou. 

   Její plášť vlál ve větru a její zpěv se odrážel od nedalekých hor a vznikala tím úžasná atmosféra.

„Kdo jsi?“ zeptal se Voldemort, který chtěl Harryho zabít.

„Přidej se ke mě nebo tě zabiju.“Cítil z ní moc a tak začal vydírat.

„Ty a zabít mě? Už si to udělal.“ Odvětila a přitom si sundala kápi.

„Kruci, co ty tu děláš, vždyť jsem tě zabil.“ Řval vztekle.

„Omyl bratříčku, nezabil,“odvětila ironicky a na její tváři se objevil škleb.

Harry stál přimražený k zemi a nevěřícně se díval na svou lásku, která stála na kopci.

Poslední komentáře
09.11.2006 00:05:10: Nesklamala si, je to zase úžasný :)
08.11.2006 19:21:53: takže po hodinových chybách mého zasraného netu, jsem se konečně dostal k okomentování tvojí kapitol...
08.11.2006 17:22:21: Supéééér!! smiley${1}
08.11.2006 17:16:16: Vyrazilas mi dech! Je to skvělý, vážně, nemůžu se dočkat Harryho reakce smiley${1}